Preskočiť na hlavný obsah

Pokrok vědy neznamená pokrok civilizace! Všechno je jinak!


    Vývoj lidstva se pohybuje ve dvou rovinách. V rovině duchovní, zahrnující rozvoj morálky, dobra a kvality mezilidských vztahů a v rovině rozumové, zahrnující vědu, techniku a racionální poznávání světa kolem nás.

    Mezi těmito dvěma rovinami vývoje naší civilizace však existuje obrovská propast, protože dokud rozumové poznání kráčelo velmi rychle dopředu, v rozvoji morálky, obecného dobra a kvality mezilidských vztahů došlo ke stagnaci. V této oblasti totiž lidstvo téměř vůbec nepokročilo a je stejné, jako před stovkami let.

    Například zákon silnějšího, který je v podstatě zákonem džungle, by měl být při zdravém a harmonickém vývoji naší civilizace již dávnou minulostí. Žel, opak je pravdou, a tento zákon zůstává neblahou realitou také takzvané "moderní" současnosti. Jediné, co se změnilo je jeho forma! To znamená, že otevřené, vojenské a násilné uplatňování zákona silnějšího bylo převedeno do podoby hospodářského a ekonomického podmaňování, ovládání a profitování ze slabších. A když přijde na to, nakonec se přece jen nepohrdne ani válkou a násilím.

    Zjednodušeně a nezaobaleně řečeno, morálně jsme zůstali stát v době kamenné, a to, co nazýváme rozvojem civilizace, byl ve skutečnosti pouze rozvoj rozumových schopností.

    Co pozitivního však mohou přinést výdobytky vědy a techniky člověku s úrovní etiky, dobra a kvality mezilidských vztahů z doby kamenné? Podle zákona silnějšího, kterým se neustále řídíme, je lidé pouze zneužijí k tomu, aby jejich prostřednictvím násilím prosadili své mocenské zájmy tak, jak to dělali po celá staletí.

    Hmatatelným svědectvím nezměrné propasti mezi duchovní úrovní lidstva a vědecko - technickým pokrokem je minulé, 20. století, které co se týče vyvražďování, zvěrstev a nelidskosti, nemá v dějinách civilizace obdoby. Je svědectvím toho, kam až může dojít chladný rozum bez ducha, čili bez elementární etiky, dobra a citu.

    Vědecké poznání bez odpovídajícího, morálně - duchovního protipólu, není tedy žádným úspěchem civilizace, ale naopak, její kletbou.

    To, co v této chvíli potřebujeme jako sůl, je právě přednostní pozvednutí, po celá staletí zaostávající, duchovno - etické úrovně. A to ve všech oblastech života společnosti. Pokud tak neučiníme a nepřemostíme výše zmíněnou propast, stanou se nám i ty nejúžasnější vědecké objevy více prokletím, než požehnáním.

    Do této kategorie patří například i pokusy v urychlovači částic LHC, při kterých se pouze na rozumové poznání orientovaní vědci, neschopní vnímat hlubší, duchovní souvislosti bytí, jak je to žel v dnešní době běžné, jdou lehkomyslně a dobrodružně zahrávat se silami, které mohou mít nepředvídatelné a doslova katastrofální zpětné účinky na celé lidstvo.

    Cesta skutečného, harmonického a zdravého vědeckého pokroku je však úplně jiná! Je nedílně spojena s obecným rozvojem morálky, dobra a kvality mezilidských vztahů. Ruku v ruce s takto rostoucím etickým rozvojem se bude potom odpovídajícím způsobem prohlubovat také míra průniku do poznání mnohem zásadnějších tajemství stvoření, než jakého jsou schopni čistě materialističtí vědci s jejich hlubokým deficitem citového a etického přístupu k životu. Deficitem, který se mnohokrát nepříznivě odráží v jejich osobním životě, a také v jejich vědeckém bádání.

    Skutečné a převratné objevy jsou proto teprve před námi! Jejich přijetí a využití však bude umožněno pouze skutečným a pravým lidem, harmonicky stojícím ve stvoření. Harmonicky, čili v rovnováze citově - morálních a rozumových schopností. Takovými se musíme stát, pokud chceme po těchto objevech sáhnout a mít z nich užitek. Současní, citově vyprahlí a vírou v rozum doslova omezení, takzvaní vědci, nemají v tomto směru absolutně žádnou šanci. Samozřejmě, čest tím pár nemnohým výjimkám.


Komentáre

Obľúbené príspevky z tohto blogu

Fantastická konšpirácia? Posúďte sami!

   Existujú veci, ktoré sa svojou obludnosťou vymykajú chápaniu normálneho človeka. Ide o veci tak fantastické a absurdné, že normálny človek pochybuje o tom, či sú reálne. Najtragickejšie však je, že ony žiaľ reálne sú! Ale pretože normálny, obyčajný človek o ich existencii pochybuje a neverí tomu, stáva sa ich obeťou. Stáva sa obeťou obludnosti, akú nepovažoval za možnú, a preto sa pred ňou ani nijako nebráni a nestavia sa jej na odpor.    No a jednou z takýchto vecí je odveká snaha určitých kruhov o ovládnutie a podmanenie si čo najväčšieho počtu obyvateľstva. Najlepšie celého ľudstva. A práve tieto snahy sa v súčasnosti dostávajú do finále a my sme ich priamymi účastníkmi. Stávame sa účastníkmi veľkého finále otrockého spútania ľudstva Novým svetovým poriadkom. No a my si teraz povieme, ako tento proces prebieha, čo je jeho príčinou a ako sa voči nemu brániť.    Ak ste videli čiernobiele grotesky s Charlesom Chaplinom, v jednej z nich sa živil tým, že z...

Bdejte! Volanie k strážcom plameňa

Ak do ohňa ustavične pravidelne neprikladáme, začne slabnúť a nakoniec vyhasne. Žiaľ, v ľudskej povahe je zakorenená lenivosť, čo sa prejavuje tak, že to, čím sme na začiatku horeli a úplne nás to spaľovalo, začne postupne nebadane chladnúť, až to v nás nakoniec vyhasne. Takýmto spôsobom skončili mnohé vrúcne lásky, ktoré napokon úplne vychladli. Takýmto spôsobom prichádzame o silné prvotné nadšenie pre mnohé veci, ktoré sa postupne vytráca a zmení v stereotyp bez nadšenia. A žiaľ, takýmto spôsobom často končí aj na začiatku silné a strhujúce duchovné prežívanie. Aj naša viera býva často spočiatku silná, vrúcna a horúca, ale časom postupne chladne a stáva sa vlažnou. Stáva sa už len formálnou, bez vnútorného ohňa. A k takémuto niečomu dochádza i u ľudí, ktorí sa dopracovali k najvyššiemu duchovnému poznaniu na zemi, obsiahnutému v Posolstve Grálu. Aj v tomto prípade sa stáva, že dôjde k vnútornému citovému vyprázdneniu tak, že zostane len vonkajšia škrupina. Zostane len niečo, čo je uc...

Prečo sme v takejto katastrofálnej situácii? A ako sa z nej dostať?

   To, čo prežívame v súčasnosti, nemá z globálneho hľadiska na našej planéte obdobu. Hovorí sa, že takejto výzve svet nečelil od druhej svetovej vojny. Či si to chceme priznať alebo nie, okolo nás prebieha niečo výnimočné, o čom sa bude ešte dlho hovoriť. Niečo, čo na dlhé obdobie poznamená národy zeme. Niečo, čo vstúpi do histórie a čoho sme práve my priamymi účastníkmi.    Vo všednej každodennosti života o tom mnohí vôbec takto nepremýšľajú. A už vôbec nepremýšľajú o základných hybných silách tohto diania a o jeho najhlbšej vnútornej príčinnosti. Preto ich ani len nenapadne, že jeho podstata je duchovná. Že žijeme v dobe súdu, predpovedanej prorokmi. A že tento súd spočíva v prežívaní dôsledkov všetkého nášho nesprávneho minulého jednania.    Ľudstvo je súdené neomylnými zákonmi Pána a súd spočíva vo vyvodení dôsledkov. Vo vyvodení dôsledkov z toho, ako sme žili, ako sme uvažovali a aké hodnoty sme preferovali. A tieto dôsledky na nás teraz dopadajú ako ...